Srpen 2017

30. srpna

30. srpna 2017 v 20:36 | Elena Sainte |  Diary

Snídaně: 2 míchaná vajíčka, 2 plátky šunky od kosti, rajčata, 2 krajíčky chleba
svačina: čokodortík (od dcer kolegyně - výborný), latté
oběd: kuřecí stehno, brambor
svačina: proteinová tyčinka (kolo)
večeře: cornflakes s mlékem
pohyb: 25 km bike

Měla bych si zase nastudovat, co je dobré kdy jíst. Cornflakes k večeři asi nejsou úplně košér, ale tělo si po jízdě na kole žádalo rychlé sacharidy. A 600 kJ mě nezabije. (Update: podle kalorických tabulek jsem dnes vyšla dobře - až na málo vlákniny.)

Vyjížďka mě trochu zklamala - přes cestu, co jsem měla naplánovanou, byly povalené stromy. Přes jeden jsem kolo přehodila, ale když jsem to viděla dál, vrátila jsem se.
Vyšplhala jsem kopec a sjela louku, nechala si dát žihadlo od včely (jsem alergická na vosy, takže na včely to asi neplatí :-D). Ale pak jsem se našla a jela serpentinami dolů.

Takže v srpnu 163 km na kole. Zítra už nic nestihnu, mám zakázku na malování. :-)

Pa.

28. srpna

28. srpna 2017 v 20:17 | Elena Sainte |  Diary

Snídaně: opečené tousty, lososová pomazánka, rajče
svačina: čoko muffin
oběd: chléb s šunkou, sýrem a salátem, banán, termix
svačina: toust s kuřecí pomazánkou, rajče
večeře: rýže se zeleninou a masem

Aaaaaw, moc spoko nejsem. Ještě bojuji se zbytky nachlazení, trochu vykašlávám, ale v sobotu chci jít na túru, to věřím, že už budu úplně ok.
V srpnu jsem jen jezdila na biku - 120 km - nic moc. Žádná túra, žádný běh. V červenci jsem pro srovnání najezdila 200 km a nachodila 100 km. Takže v září budu napravovat. Zase jsem po 2 měsících dostala chuť běhat, tak určitě vyrazím. Doufám, že babí léto vydrží dlouho a podzimní plískanice se nám budou vyhýbat... :-)

23. srpna

24. srpna 2017 v 4:35 | Elena Sainte |  Diary
girl, thin, and skinny image


Snídaně: dvě palačinky s borůvkami
oběd: česnečka, pečený pstruh s brambory
večeře: pórková polévka, těstoviny s masem

Pracovala jsem z domu, tak jsme byly s kamarádkou na oběd. Pstruh byl docela fajn, ale úplně mě nenadchl, byl dost přírodní, trocha koření nebo česnekového másla by mu neuškodila. Jinak jsem trochu nachlazená, tak tento týden neběhám, ani nejezdím na kole. Jinak mám pohybu až až.

Dnes jedu do Prahy na školení a měla bych jít na oběd s jedním kamarádčiným kamarádem, se kterým si píšeme. Ona jet nemohla, ale chce, abychom se seznámili, že jsem oba podobně "divní". Je to jen v kamarádské rovině, stále mám přítele, o kterém jsem tady v roce 2015 básnila, než jsem ho v prosinci toho roku konečně oslovila - po školení k němu jedu na víkend.

Jak jsem nikdy neměla problém s tím, že bych musela doma sedět u rodinných obědů nebo do mě babička cpala chlebíčky na rodinných oslavách, mám tento problém teď na stará kolena s přítelovou mamkou, která furt peče, dává mi obří porce a něco mi nabízí. Holky, už to chápu. :-D Říkat pořád ne je dost psychicky náročné a únavné, tak se snažím ji trochu krotit.

I'm baaack. :-)

Zpátky k blogování

23. srpna 2017 v 9:03 | Elena Sainte |  Diary
girl image

Ahoj.

Od jara blog flákám. Nedávno jsem měla opět chuť začít pravidelně psát. Jídelníčky, myšlenky, zážitky. Najít tady opět chuť něco dokázat.

Pravdou je, že mívám chvilkami pocit, že už jsem na tohle blogování o hubnutí stará. Někdy se i cítím povinna být před vámi pozitivní a předávat ostatním sílu, přitom bych sama potřebovala, aby mě někdo občas usadil a řekl mi: "Neblbni, podívej se na věc reálně, nefňukej a něco dělej".

Teď je období, kdy se mi vrací vzpomínky na rok 2010. Dělala jsem tenkrát opravné zkoušky a nastupovala na maturitní obor o měsíc později - nové prostředí, noví lidé, nové město. Začalo hubnutí a bylo strašně úspěšné. Až do konce roku 2012 jsem měla pěknou postavu, cítila jsem se dobře. Hodně na tohle období vzpomínám. Jsem trochu sentimentální. Možná si to i přikrašluji. Ale dává mi to naději.

Nechci zase úplně propadnout depresi z toho, že už ten čas nikdy nevrátím a nezažiju. Už nikdy nebudu o půl 8 čekat, až mi učitel z vedlejšího kabinetu odemkne (dojížděla jsem a byla ve škole brzo), zatímco jsem si na okně četla. Nikdy nebudu chodit parkem ze školy domů. Stresovat se z matiky... A pak jsem sledovala své hubnutí. V první lavici, týden co týden, jak se mi zvýrazňuje kůstka na zápěstí. Jak mi mamka zapošívá kalhoty, které mi byly větší v pase. Jak si kupuju kalhoty velikosti 38...

Jsou to zvláštní vzpomínky, melancholické. Je jich spousta. Život jde ale dál.

Chtěla bych z toho, co jsem zažila, vytěžit co nejvíc. Trochu si tu dobu možná připomenout, ale jít dál. Proto bych se chtěla vrátit k tomuto blogu, zase si s vámi psát. Možná míň sluníčkově, víc upřímně. :-)

Takže jsem zpět a večer čekejte jídelníček. :-)

Elena S.

2. srpna

2. srpna 2017 v 20:22 | Elena Sainte |  Diary

Je to tak, opět po nějaké době píšu... :-)

Snídaně: 3 tousty s lososovou pomazánkou, zelenina
oběd: seitan se zeleninou, sladkokyselou omáčkou s tarhoňou
večeře: pstruh, pečené brambory, zelenina
pohyb: 14 km bike

Jak jsem na jaře tak vytrvale chodila běhat, tak hned po nákupu kola konec - nebyla jsem už ani jednou. :-D Jezdím jen na biku, ale možná časem zase začnu běhat. Jak je vedro, chodím se jen tak na chvíli projet po práci. Díky biku mi šla docela nahoru forma. Nedávno jsem dala 40km túru v Beskydech a byla to pecka. Na východ Slunce jsem byla na prvním vrcholu a byla to nádhera. :-) Minulý víkend jsme byli s přítelem v Krkonošéch a složil poklonu (sportovec!) mému tempu - to mě nemohlo nepotěšit. :-)